Cestování autem

Pokud se do Itálie vydáte autem, musíte si zvyknout, že cestování po Itálii je trochu odlišné od způsobu jízdy v Čechách. Především po italských městech jezdí velké množství skútrů, které nedodržují snad žádné dopravní předpisy s výjimkou povinnosti mít na hlavě přilbu. Budete si muset zvyknout, že skútry se po městě prohánějí a nerespektují jízdní pruhy, před křižovatkou si najedou před všechna auta, v Římě nerespektují ani semafory a najíždějí do křižovatek na červenou, nerespektují přechody pro chodce ani jednosměrky. O něco lepší je situace ve Florencii, kde jsou na mnohých světelných křižovatkách namontovány kamery, které zaznamenají každé vozidlo či skútr, které do křižovatky vjede na červenou. Ve velkých městech často na víceproudých silnicích chybí nakresleny jízdní pruhy. Jezdí vedle sebe prostě tolik aut, kolik se jich vejde, při přejíždění z pruhu do pruhu se zásadně nedává znamení o změně směru jízdy. Před návštěvou Itálie jsem ve všech průvodcích četl o tom, že Italové jsou zvyklí zejména na jihu země neustále na sebe troubit. Přiznám se, že je sice pravdou, že se zde klakson používá více než u nás, nicméně to není tak hrozné jak se mnohde píše.

Dálnice
Jiné je cestování také na dálnicích. Především jsou italské dálnice zpoplatněny mýtným. V praxi to znamená, že směrové tabule vedoucí k nájezdu na dálnice, jsou značeny trochu jinak, než u nás. Směrové tabule navádějící k dálnici mají sice také zelenou barvu jako je tomu v Česku, ale jsou většinou označeny pouze nápisem Autostrade a někdy i číslem dálnice. Nikoliv však jakým směrem dálnice směřuje. Teprve až po průjezdu místem, kde si vyzvedneme lístek, kde je vyznačeno místo nájezdu na dálnici, se komunikace rozděluje a navádí nás na ten správný směr, kterým chceme jet. Dopravní značení na dálnici je pak naprosto perfektní. Výjezdy jsou značeny s dostatečným předstihem, informace o následujících výjezdech z dálnice jsou značeny na tabuli současně s označením aktuálního kilometru. Většinou jsou tyto tabule umístěny ve středním dělícím pásu.
Hustota provozu na italských silnicích je v severní části Itálie daleko vyšší, než je tomu u nás, naopak na jihu země jezdí aut naopak méně než u nás, silnice jsou zde poloprázdné.
Některé úseky dálnic jsou šestiproudé, každým směrem tři jízdní pruhy. Jedná se například o dálnici A4 Padova - Verona - Milano, A1 Bologna - Milano či Řím - Neapol. Zejména na této druhé zmiňované dálnici je zvykem, že většina aut jezdí v prostředním jízdním pruhu a předjíždí se jak zprava, tak zleva. Toto je nutné mít na paměti a při vracení do pravého jízdního pruhu se přesvědčit, zda vás nepodjíždí nějaké auto zprava.
Kompletní ceník za jednotlivé dálniční úseky najdete na stránce DÁLNICE.


Rychlostní limity:
Rychlost jízdy v obci je omezena na 50 kilometrů v hodině, na vedlejších silnicích 90, na silnicích značených jako Superstrace (SS) 110 a na dálnicích značených jako Autostrade (A) pak 130 kilometrů v hodině. Některé komunikace označované jako Superstrade jsou běžné hlavní silnice, jiné jako silnice dálničního typu označené značkou dálnice v modrém provedení. Jízda po těchto komunikacích je bezplatná. Obecným problémem však je, že na velké části takovýchto dálnic je rychlost jízdy často omezena na 90 či 80 kilometrů v hodině z důvodu členitosti terénu nebo omezené technické kvality komunikace. Bezplatné dálnice totiž svými parametry mnohdy nemají tu dálniční kvalitu, na kterou jsme zvyklí. Jízdní pruhy nemají takovou šířku, chybí zde odstavný pruh, často zde jsou výtluky, takže mnohdy je i rychlost 90 km/h příliš velká.

Dálnice označené zelenou značkou dálnice, tedy tzv. Autostrade jsou v jiné technické kvalitě i když mnohdy také bez odstavného pruhu. Jejich technická kvalita je daleko lepší, rychlost je zde 130 km/h, je snížena v horských úsecích. S výjimkou jižní části Itálie je provoz na těchto dálnicích zpoplatněn.

Pohonné hmoty:
Co se pohonných hmot týče, tak nejčastěji používaný benzín označovaný u nás jako Natural 95, je v Itálii označován jako Senza Pb a jeho cena se v červnu 2005 pohybovala okolo 1,25 € za litr. Hustota benzínových čerpadel je poměrně velká, zejména pak na dálnicích. Obecně je ale tato hustota čerpacích stanic srovnatelná s naším územím.

Jízda městem:
Mimo dálnice je dopravní značení poněkud horší. Popravdě řečeno bez navigátora s mapou na klíně v podobě spolujezdce by se po Itálii asi těžko cestovalo. V Itálii je totiž zvykem umisťovat směrové tabule až přímo ve výjezdu z hlavní silnice nebo za křižovatkou. Zpočátku nám to způsobovalo problémy, později jsme si na to zvykli. Na druhou stranu je nutno uznat, že se Italové chovají daleko ohleduplněji v případě potřeby přejet z jednoho jízdního pruhu do druhého a to i přímo v křižovatce. Když jste například v pravém jízdním pruhu, není v Itálii velký problém se na několika málo metrech dostat přes prostřední jízdní pruh do levého. Podotýkám, že například v Praze je tento problém daleko větší. Pražáci přepouští své místo v jízdním pruhu někomu jinému jen velmi neochotně…

Povinná výbava:
Použití bezpečnostních pásů je povinné. Děti do 12 let a do 150 cm výšky musí používat buď bezpečnostní pás nebo autosedačku). Děti mladší 3 let mohou cestovat v zadní části automobilu bez ochranného systému, pokud jím automobil není vybaven pouze pokud jsou doprovázeny osobou starší 16 let. Je nutné mít výstražný trojúhelník, jinak hrozí pokuta.
V tunelu je svícení povinné. Povinně musí svítit všechna vozidla na dálnicích. Zadní světla do mlhy se mohou používat pouze při viditelnosti nižší než 50m. Mopedy a motocykly jsou povinny svítit vždy.
Ještě je nutné připomenout jednu snad již známou skutečnost: v Itálii je povinnost mít automobil vybavený reflexní vestou. Je jedno zda žluté, zelené, oranžové či červené barvy.

Alkohol v krvi:
Obsah alkoholu v krvi řidiče nesmí přesáhnout 0,5 promile. V opačném případě hrozí pokuta až ve výši 1 300 Euro. V krajním případě může být řidič odsouzen až na 1 měsíc do vězení a odebrán mu řidičský průkaz na dobu 15 dnů až 3 měsíců.

Parkování:
Modré parkovací zóny, kde je vyžadováno placení parkovného, jsou vyznačeny na silnicích a byly vytvořeny ve větších městech v blízkosti centra. V určitých hodinách a o nedělích mohou být tyto zóny bezplatné - to bývá uvedeno na parkovacích panelech. Zaplatit parkovné lze buď v mincovním automatu nebo zakoupením karty v trafice či novinovém stánku a jejím vystavením uvnitř vozidla.
V Římě je zakázáno stání v historických čtvrtích v pracovní dny od 7.00 do 20.00 hod., s výjimkou pro vozidla místních obyvatel a to na zvláštní povolení od magistrátu.
Ve Florencii je v pracovní dny od 7.30 do 18.30 zakázáno na ulicích parkovat. Turista, který má rezervovaný hotel, může přivézt svá zavazadla, ale pak musí vůz odvézt ze zakázané zóny.
V některých městech jsou také zelené zóny. V pracovní dny je na nich od 8.00 do 9.30 hod. a od 14.30 do 16.00 hod. zakázáno parkovat.

Zákaz jízdy kamionů:
Pohyb nákladních vozidel včetně souprav a jejich přívěsů s váhou nad 7,5 tuny je zakázán na dálnicích a silnicích mimo obydlené zóny každou neděli od ledna do května a od října do prosince od 8.00 do 22.00 hodin a každou neděli od června do září od 7.00 do 24.00 hodin.